Cíle a kritéria úspěchu
Žáci vědí, co se mají naučit a podle čeho poznají, že se to naučili.
Žáci se učí lépe, když vědí, k čemu hodina směřuje a podle čeho poznají, že cíle dosáhli. Sdílení cílů a kritérií úspěchu proto není formalita. Od toho se odvíjí zpětná vazba i sebehodnocení.
Co učitel dělá
S žáky sdílí, co se mají naučit, a ukáže jim, nebo s nimi společně zformuluje, jak vypadá dobře splněný cíl.
Metody
Vyberte si jednu metodu a zkuste ji v příští hodině.
Cíl učení a kritéria úspěchu
Cíl a úspěchNa začátku hodiny si ujasněte, co má žák na konci opravdu umět nebo zvládnout. K tomu přidejte několik konkrétních znaků úspěchu, podle kterých poznáte, že se k cíli dostal.
Jak na to
1. Formulujte cíl jako něco, co žák dokáže udělat. 2. Přidejte 2 až 4 konkrétní kritéria, podle kterých poznáte úspěch. 3. Promyslete, kdy během hodiny si ověříte, zda je žáci opravdu splňují. 4. Cíl i kritéria řekněte žákům jednoduše a stručně.
Ukázka dobré práce
Cíl a úspěchKdyž mají žáci něco vytvořit, samotná kritéria někdy nestačí. Ukažte jim konkrétní práci, na které společně uvidíte, jak vypadá dobrý výsledek.
Jak na to
1. Vyberte krátkou a srozumitelnou ukázku. 2. Společně v ní najděte místa, která odpovídají jednotlivým kritériím. 3. Podle potřeby ukažte i slabší ukázku a porovnejte ji s dobrou. 4. Později mohou žáci porovnat podle stejných kritérií i vlastní práci.
Klíčové principy
Praktické zásady, ze kterých metody vycházejí.
Cíl není aktivita
Cíl učení popisuje, co se žák naučí nebo co bude umět. Aktivita je jen cesta k cíli. Příklad: „Budeme číst text o atentátu na Františka Ferdinanda" je aktivita. Cíl zní: „Žák vysvětlí hlavní příčiny 1. světové války." Kritérium pak může být: „Vysvětlení obsahuje alespoň tři příčiny a ukazuje, jak spolu souvisejí."
Kdy cíl nesdělovat na začátku
Učitel má cíl v hlavě vždy, ale nemusí ho hned říct nahlas. Nehodí se to, když by cíl prozradil řešení, když je hodina průzkumná, nebo když žáky víc vtáhne otázka než věta o tom, co se mají naučit. Na konci hodiny se k cíli vraťte, aby žáci lépe viděli, co se naučili.
Kritéria přes ukázky, ne tabulky
Nejúčinnější je ukázat dvě anonymní práce a nechat žáky diskutovat, která je lepší a proč. Sami pojmenují rysy kvality. Tabulka kritérií má být výsledek diskuse, ne vstupní podmínka. Žáci si pak kritéria lépe zapamatují a chápou.
Diferenciace v kritériích, ne v cílech
Pro všechny žáky platí stejný cíl učení. Liší se míra, jak ho naplní: musím zvládnout, měl bych zvládnout, můžu zvládnout navíc. Různé cíle pro různé žáky vedou k sebenaplňujícím proroctvím.
Čeho se vyvarovat
Časté chyby z praxe a proč škodí učení.
Opisování cíle z tabule bez porozumění
Žáci si větu opíšou, ale nevědí, co znamená. Cíl má být krátce probrán, ne jen zapsán na začátku hodiny.
Zaměnění cíle a aktivity
Hodnotíme, co žáci dělali, ne co se naučili. „Přečetli jsme kapitolu" není cíl. Cíl říká, co žák po čtení umí nebo ví.
Cíl svázaný s konkrétním kontextem
Žák splní tento úkol, ale poznatek nepřenese jinam. Lepší: „Porozumět vlivu produkce na producenty" než „Porozumět vlivu produkce banánů na producenty banánů".
Různé cíle pro různé žáky
Sebenaplňující proroctví: slabší žáci dostávají nižší očekávání a nemají důvod růst. Diferencujte v kritériích a podpoře, ne v samotném cíli učení.
V průvodci můžete zformulovat cíl hodiny nebo sestavit kritéria k vašemu předmětu.
Otevřít průvodce